Jsou hry, které nás straší v nejhorších nočních můrách a jejich hraní
je pravým hororem, i když to nebyl záměr tvůrců, jasným příkladem budiž
Michelle Kwan Figure Skating (simulátor krasobruslení). Potom jsou hry,
které jsou hororem skutečně zamýšleny, přestože se u nich většinou moc
nebojíte, ale snaha se počítá. Nakonec je tu však série Silent Hill,
která asi jako jediná opravdu dokáže vyvolat atmosféru strachu, při níž
máte srdce až v krku, vaše ctěné pozadí se strachy zahryzne do židle a
před spaním si dáte na uklidnění několik dílů dovádění Křemílka s
Mochumůrkou. Hlavně první dva díly vyděsí i Freddyho Krugera, trojka
začíná trochu polevovat a čtyřka, ta už vyloženě ztrácí dech.
Ne, že by byla opravdu špatná, ale přeci jen první dva díly nasadily
laťku hodně vysoko. Konami vrací úder a pro nové konzole PlayStation 3
a Xbox 360, připravují nové, v pořadí již páté pokračovaní. Nevytváří
ho Tokijské studio Team Silent, ale američtí The Collective,
(například: The Da Vinci Code, Marc Ecko's Getting Up: Contents Under
Pressure) ovšem byla by hloupost myslet si, že budete po zdech města
Silent Hill čmárat sprejem Fibonacciho posloupnost. Konami si určitě
ohlídají, aby jejich vymazlený potomek ve velké Americe nechytil nějaké
špatné manýry. Alespoň v to doufáme.
Příběh pátého Silent Hillu je věrný tradici. Mladý dvaadvacetiletý
hrdina Alex Shepherd sní o vojenské kariéře daleko za mořem, ovšem jeho
sen se rozplyne s první kulkou zavrtanou do sedacího svalu, a jak
říkali už Forrestu Gumpovi, to je zranění za milión, respektive za
letenku domů. Když Alex jen tak leží v nemocnici a přemýšlí o
nesmrtelnosti chrousta, dostane halucinace, v nichž vidí, že jeho malý
bráška Joshua je ve velkých problémech. Okamžitě jede do rodného
městečka Shepards Glen v Nové Anglii, kde najde pouze matku, z které je
stařena v katatonickém stavu. Bratr s otcem zmizeli, navíc celé
městečko je zahaleno do husté mlhy. Pátraní po bratrovi vás tak
protáhne celým Shepards Glenem a podíváte se i do ulic samotného Silent
Hillu, aby jste zjistili, jakou má s tím vším spojitost.
Nejspíš kvůli tomu, aby i dívky mohly vyvozovat své vlastní závěry o
Alexu Shepherdovi a jeho vztahu k ženám, je do příběhu a hry přidána
(ostatně není to poprvé) žena - dlouholetá Alexova přítelkyně Elle.
Vaší noční můrou nebude jen zlo pocházející z ulic Silent Hillu, ale
také vaše noční můry z války a vzpomínky na domov, které raději měly
zůstat ukryty hluboko v podvědomí (holt Amíci se musí opět svěřit se
svými válečnými bolístkami). Celou hrou vás budou provázet odkazy na
předešlé díly a některé věci v rámci celé série budou dávat zase o něco
větší smysl. Sice nebude bezpodmínečně nutné mít všechny díly, jak se
říká, v malíku, ale znalci budou víc v obraze.
Vaši už tak trnitou cestu budou lemovat monstra, která si svou
zrůdností v ničem nezadají se zjevem Michaela Jacksona. Při pohledu na
ně si člověk není tak úplně jistý duševním zdravím designérů. Znovu
budete mít tu čest s těmi, co sice postavou připomínají lidi, ale
potkat je v noci v parku, bude lepší zakousnout se do stromu a dělat
suchou větev. Tvůrci se chlubí dokonalým motion capture, díky čemuž
monstra budou mít dokonalou pohybovou průpravu a budou připomínat
oživlé igráčky (ostatně monstra v Silent Hill to ani jinak neumí,
pohybová cukatůra je jejich obchodní známkou, rádi bychom ale viděli
herce v akci). Ovšem oni nebudou jediní, kdo má pořádné pohybové
schopnosti, samozřejmě i Alex Shepherd je na tom velmi dobře.
Jelikož má za sebou vojenský výcvik, není možné, aby to byl strnulý
panák, který umí jen jít, běžet nebo trubkou mlátit kolemjdoucí do
kebule. Alex ovládá docela dost nových pohybů, například umí ladným
pohybem přeskočit nízkou zídku. Autoři hlavně od základu překopali
bojový systém, teď už jen nebudete mlátit a střílet, ale budete moci i
efektivně odrážet útoky, nebo se ranám vyhýbat. Když na vás nastoupí
dvoumetrový hromotluk s pyramidí hlavou, budete moci jeho úder vykrýt a
přetáhnout jej něčím po hlavě. Jenže bacha, pro něj to taky nebude
problém! A to nemá být vše, Alexova pohybová výbava je proti předchozím
dílům epická. Lehké a těžké útoky; zrůdičku můžete praštit do
konkrétního místa (rozkrok je nejistý, holt to již nedělají Japonci)
nebo jí chytnout a trochu s ní vyzdobit protější zeď místnosti.
Potvůrky také nelení a předvádí se jak na přehlídce artistu.
Pokud vás vytuší za zavřenými dveřmi, nebudou se obtěžovat klepáním a
rovnou rozkopnou dveře s větou "si mě nečekal co?!" na hnijících rtech.
Jestliže na to budete mít žaludek, můžete ke svému pobavení využívat
základní instinkty monster. Například jejich zálibu některých z nich v
žárovkovém světle - rozsvítíte jim v místnosti jedno světlo a koukáte,
jak zbožně koukají na Edisonův vynález, zatímco vy nerušeně šacujete
skříně. Na koho si s podobnými žertíky nepřijdete, jsou bossové. Ti vám
ukážou, kdo je opravdovým pánem situace a porazit je bude znamenat
sáhnout si na dno svých sil. Zbraně jsou zatím malou neznámou, nicméně
se určitě objeví variace na střelné, sečné a kostilámavé kousky.
Hlavním rysem celé série jsou výborné hádanky a pátý Silent Hill nemá
zůstat nic dlužen svým předchůdcům. Puzzly bude hra přímo přetékat, od
jednoduchých, které zvládnete během několika málo vteřin, po takové,
které vám z mozku udělají kaši. Ne všechny hádanky třeba odhalíte nebo
vyřešíte. Podle toho, jak budete (ne)úspěšní a několika klíčových
rozhodnutí, se dočkáte různých zakončení a konečného hodnocení, na což
jsme ostatně zvyklí již od prvního dílu.
Poslední, čemu je potřeba věnovat pozornost, je grafika,
protože nové konzole přináší i nové možnosti. Zatím není moc o čem
psát, popisovat grafiku z toho, co jsme měli možnost vidět, tak se
rovnou můžeme přejmenovat na vesteckeportreby.cz, přesto není pochyb,
že půjde o kvalitu. Čemu se věnuje maximální pozornost, je mlha,
patřící k Silent Hillu jako Bahamy ke Koženému. Mlha, za kterou by se
nemusel stydět ani Rákosníček, dostává zcela nový rozměr. Nyní by se
měla chovat jako skutečná, hlavně to poznáte na světelných zdrojích
uvnitř mlžného závoje. Velký prostor mají dostat různé celoobrazové
filtry, dotvářející tu správnou atmosféru. Co nepůjde opomenout, bude
hudební doprovod stvořený samotným Akira Yamaoka.
Sice v nás hlodá červík pochybnosti, jestli američtí The
Collective bez zkušenosti s hororovou hrou dokáží vytvořit kvalitní
pokračovaní jedné z model žánru, Silent Hillu, a jestli bude větší
příklon k akci to pravé ořechové. Stačí však vzpomenout na čtvrtý díl
Resident Evil, jemuž to prospělo na výbornou.
|